Latinské jméno rostliny: Schisandra chinensis (Turcz.) Baill.
Čeleď: Magnoliaceae, šácholanovité
Využívá se: sušený zralý plod
Vlastnosti: plicní astringend, ledvinové tonikum, mužské tonikum, adaptogenické, detoxikační, antimutagenní , antioxidační, chrání játra, stimulant centrální nervové soustavy a uklidňující.
Nejběžnější tradiční využití: kašel, astma, samovolný výron semene, impotence, nespavost, neurastenie, chronický průjem, pocení ve spánku, samovolné pocení, fyzická vyčerpanost, nadměrné močení
Současné využití: choroby jater
Obecné informace: V čínštině se schizandra nazývá „wuweizi“ (plody pěti chutí), protože když se rozžvýkají, chutnají zároveň sladce, kysele, hořce, slaně a ostře. Kromě medicíny se používá i jako přísada do polévkových směsí.
Schisandra se řadí k těm polévkovým bylinám, o nichž nebyly publikovány téměř žádné informace v angličtině, přestože o nich existuje řada publikací v čínštině a japonštině.
Je to dobře známý prostředek s povzbuzujícími účinky především pro muže. Na základě současných laboratorních studií bylo zjištěno, že některé její složky (např. lignany) mají silné antioxidační a játra chránící účinky. Výtažky ze schizandry a lignany se v současné době používají k účinné léčbě jaterních onemocnění (např. virová hepatitida). V západních zemích je rozšířený „silymarin“ (z ostropestřce mariánského), který má příznivé účinky na játra. Této látce bychom mohli schizandru předřadit.
Schizandra, stejně jako ženšen, je typické tonikum a její působení na organismus je velmi jemné. Její účinky nelze okamžitě zmnožit v laboratoři. Všechny současné vědecké objevy nám umožňují pouze letmo nahlédnout a poodhalit malou část z velkého množství jejich vlastností.